Autorka je rodačka z Vlčí Hory, absolventka výtvarného oboru na rumburské ZUŠ a Střední umělecké školy Václava Hollara. Žije ve Varnsdorfu.
Kostku založilo město Krásná Lípa. Od té doby Kostka provází lidi ze Šluknovského výběžku, od prvních krůčků do posledních chvil. Pomáhá jim s řešením nelehkých situací, na které nechtějí nebo nedokáží být sami. Vážím si toho, co jsme s kolegy a kolegyněmi za ty roky vytvořili, kolika lidských osudů jsme se dotkli, kolika lidem jsme pomohli, o kolik lidí jsme pečovali, kolikrát jsme přispěli radou či podporou.
Jednou z našich služeb je Osobní asistence, kde pečujeme o lidi se sníženou soběstačností a také o lidi v závěru života, kteří si přejí zůstat doma. Naším přáním je podpořit dostupnost kvalitní a důstojné peče v regionu, zajímá nás kvalita života v jeho závěru. Zejména pro tuto službu použijeme prostředky z prodeje obrazů.
Vnímáme, že jsme součástí společenství lidí, kteří v regionu žijí, pracují, pomáhají, tvoří, kteří to tu mají rádi a kteří pečují o to, aby Šluknovsko zůstávalo dobrým místem pro život.
Děkujeme, že pomáháte spolu s námi.
Pro většinu lidí, kteří přestali zvládat běžné životní rutiny, jsou slova „nemocnice, stěhování, léčebna, ústav“ noční můrou a setrvalou obavou. Být doma, ve svém, tam, kde jsou obklopeni svými věcmi, svými vzpomínkami, svými lidmi… To je silná touha a potřeba. Jenomže, je to vůbec možné? Nikdo nechce jen kvůli své nedostatečnosti úplně převrátit život své rodině a připravit ji o obrovskou porci času a vlastně ji tak trochu uvěznit. Pomůžou přátelé? Ale ti přece také mají své životy a na dennodenní pomoc těžko najdou čas. A tady se často dostaví bezmoc, zoufalství, rezignace. Úplně zbytečně. Stačí totiž zvednout telefon a zavolat Kostku.
Pečujeme domaKostka má pro ty, kteří z uvedených důvodů nejsou schopni postarat se sami o sebe, službu Osobní asistence. Při péči spolupracuje také se zdravotníky. Podstatné je, že pomoc probíhá v domácnostech, že lidé, kterým pomáháme, mohou dál žít plnohodnotný život tam, kde je jim dobře a kde jsou zvyklí. I v úplném závěru svého života si většina našich klientů přeje zůstat doma, na dosah svým blízkým. I tento čas může mít své kvality. Perspektiva a čas se proměňují, objevují se přání, vzpomínky i každodenní radosti. Naše služba zajišťuje péči tak, aby odchod doma byl důstojný, aby se člověk necítil být přítěží, aby si vyřešil to, co potřebuje. A také, aby ti, kteří o odcházejícího pečují, nebyli na hranici vyčerpání, aby péče byla sdílená. Péči tedy někdy domlouváme i o víkendech a svátcích. Lékaři a zdravotníci umí pečovat o tělesné potřeby a o to, aby bolest, pokud tu je, byla snesitelná. Někdy přizveme i psychologa nebo duchovního.
Život po devadesátceVšichni se chceme dožít vysokého věku a málokdy myslíme na to, co může stáří přinést. Šestadevadesáti letá paní, která po smrti manžela zůstala sama, se o sebe už nedokázala postarat. Nejprve se o ni staral její zeť a sousedka. Ta kontaktovala sociální službu a sjednala potřebnou péči. Služba pomohla především s osobní hygienou, úklidem bytu, nakupováním, technickou pomocí v bytě, s doprovodem na procházky. Po vzájemné dohodě služba pomohla i s hospodařením. Podařilo se vyřídit i potřebné příspěvky, dopomohli jsme paní k finančnímu klidu. Člověk, který překročí devadesátku, má pořád právo na důstojný život a my jsme rádi, že jsme ho téhle paní pomohli vést.
Navzdory nepřízni osuduDost často se potkáváme s velmi smutnými příběhy. Tenhle mezi ně patří. Manželům se v těžké zdravotní situaci nedostala potřebná pomoc včas. Po úmrtí manžela dnes žije devětasedmdesáti letá žena sama, má omezenou pohyblivost, nedoslýchá. Přesto si přeje zůstat doma ve svém. Domluvila si s Kostkou zajištění péče služby osobní asistence. Také si domluvila terénní zdravotní služby. Od té doby jí pomáháme se vším, co potřebuje k životu. Pomáháme jí s hygienou, nákupy, úklidem, doprovody k lékaři i s cvičením. Jejím přáním totiž je postavit se zase na vlastní nohy a chodit. Pokroky jsou zřejmé, už může chvíli stát a to nebylo před časem možné. A my víme, že spojení vůle, chuti k životu, pravidelné péče a odborné pomoci dokáže zázraky.
Péče o lidi v závěru jejich života je citlivé téma, ale nesmírně potřebná dovednost. Naši asistenti pečují o lidi, jejichž život s blíží ke konci. Naší snahou je, aby dle svého rozhodnutí mohli zůstat doma, ve svém prostředí, se svými blízkými, aby závěr jejich života mohl být důstojný, a bezbolestný. Aby díky podpoře služeb nebyla rodina a další pečují zcela vyčerpaní.
Spolupracujeme se zdravotníky, psychology a dalšími odborníky, sami se ale také potřebujeme vzdělávat, abychom uměli citlivě, účinně a s jistotou mluvit jak s klienty, tak s jejich rodinou, abychom uměli klienty podpořit smysluplně a efektivně. To prostě není běžná sociální péče, kterou ovládáme dobře. Vzdělávání v této oblasti pro jednu asistentku vyjde na přibližně 10 - 30 000 korun a z prostředků sociální služby ho není možné zaplatit. V týmu máme asistentek patnáct.
